Zaměstnanci říkají, to co mají na myslí, nikoli co chce slyšet vedení.
Snižuje se potřeba služebních automobilů.
Zkracují se dovolené: zaměstnanci raději chodí do práce.
Mezi kolegy se zlepšuje subjektivní pohled na druhého.
Obědy v jídelně se stávají mnohem chutnější.
Při uzavření pracovních smluv se šetří mzdový fond.
Kolegové otevřené mluví o svých ideách a nápadech.
Zkracují se přestávky na kafe.
Sezení na kopírce se už nepovažuje za vulgární.
Nesouvislé mrmlání se stává řečí seriozního jednání.
Všichni po pár pohárcích ochotně souhlasí pracovat více a lépe.
Roste morální spokojenost se svou práci.
Na stavbě řeže chlap cirkulárkou, a najednou fik, a uříznul si prst. Strašně řve, seběhli se ostatní dělníci a ptají se, jak se mu to stalo a on ukazuje: „Normálně řežu a najednou fik… kurva, druhej…“
