Klíč k Hormuzu

Čistě strategicky ostrov Qeshm je teď strategicky hodně důležitý – řekla bych tak 8,5/10 pro íránskou kontrolu a nátlak v Hormuzském průlivu. Ne proto, že by sám „ovládal celý Perský záliv“, ale protože je to velký vyvýšený ostrov přímo u hrdla oblasti, kde se rozhoduje o průchodu tankerů, LNG a vojenských lodí.

Nejdůležitější je jeho poloha. Qeshm leží u severní strany Hormuzského průlivu, blízko Bandar Abbásu a ostrovů Hormuz, Larak a Hengam. Britannica uvádí, že samotný průliv je zhruba 55–95 km široký, námořní trasy jsou převážně v ománských vodách a částečně v íránských, ale íránské pobřeží, základny a vojenská aktiva dávají Teheránu výhodu při narušování provozu.

Jeho význam je hlavně v tom, že Qeshm funguje jako přirozená „nepotopitelná základna“. Z ostrova nebo jeho okolí lze podporovat radarový dohled, drony, rychlé čluny, pobřežní raketové systémy, elektronický průzkum a logistiku pro síly u průlivu. Al Jazeera ho popisuje jako hlavní platformu íránské asymetrické námořní síly u Clarence/Khuranského průlivu mezi Qeshmem a pevninou; Alhurra píše, že ostrov hostí infrastrukturu pro skladování raket, sledování, rychlé čluny a drony.

To, že je ostrov vyvýšený a členitý, mu přidává hodnotu. Terén pomáhá s rozmístěním senzorů, ukrytím techniky, krytím infrastruktury a přežitím po prvních úderech. Ale hlavní hodnota není „výška jako hora“, spíš kombinace rozloha + poloha + blízkost pevniny + blízkost námořních tras + možnost rozptýlit prostředky.

Že je Qeshm teď opravdu operačně významný, ukazuje i aktuální americká reakce. CENTCOM 31. května 2026 oznámil údery na íránské radarové a dronové velitelské/řídicí prvky v Goruku a na ostrově Qeshm po sestřelu amerického MQ‑1 nad mezinárodními vodami. To je nepřímý, ale velmi silný signál, že USA považují Qeshm za reálný uzel íránského sledování a dronového působení, ne jen za symbol.

Pro kontrolu oblasti je Qeshm důležitý hlavně jako nástroj sea denial, tedy znemožnění nebo zdražení průchodu. Írán nemusí průliv „držet“ jako klasickou frontu; stačí, aby vytvořil takové riziko pro tankery a pojišťovny, že se provoz zhroutí nebo projíždí jen selektivně. EIA uvádí, že v roce 2024 přes Hormuz proudilo asi 20 milionů barelů ropy a ropných kapalin denně, zhruba 20 % světové spotřeby těchto kapalin, a že alternativy jsou omezené.

Aktuálně je význam ještě větší, protože nejde jen o teoretickou mapu. Reuters 2. června 2026 psal, že provoz přes Hormuz zůstává omezený a že nedávné průjezdy tankerů a LNG lodí byly spíš vzácné pohyby než návrat k normálu. Americká MARAD zároveň varuje, že riziko íránských útoků na komerční lodě v Perském zálivu, Hormuzu a Ománském zálivu zůstává vysoké a zahrnuje mimo jiné raketové útoky, ozbrojené UAV a bezposádková hladinová plavidla.

Politicky je Qeshm důležitý i proto, že Írán ho používá jako kotvu pro své nároky. Reuters uvedl, že IRGC zveřejnily novou mapu oblasti, kterou označují za prostor pod svou kontrolou; západní hranice této oblasti začínala linií od západního cípu Qeshmu k emirátu Umm al‑Quwain. Později íránský důstojník podle Reuters mluvil o výrazném rozšíření pojetí Hormuzu na mnohem větší „operační oblast“.

Moje shrnutí: Qeshm je pro Írán jeden z klíčových uzlů kontroly Hormuzu, ale ne absolutní klíč k celé oblasti. Sám o sobě nezaručí dlouhodobé uzavření průlivu proti USA a spojencům, protože je zranitelný vůči přesným úderům, průzkumu a blokádě. Ale jako součást sítě Bandar Abbás–Qeshm–Larak–Hormuz–Hengam je extrémně cenný: umožňuje sledovat provoz, vyhrožovat lodím, chránit vlastní pobřeží, rozptýlit síly a zvedat cenu každého pokusu o vojenské otevření průlivu.

Takže úplně jednoduše: kdo má Qeshm funkčně pod kontrolou, má obrovskou páku na severní část Hormuzu a na psychologii světového energetického trhu. Kdo chce Hormuz bezpečně otevřít proti vůli Íránu, musí Qeshm nějak neutralizovat – politicky, elektronicky, námořně nebo vojensky.