Kašmír: Zapomenutý práh války – historické pozadí, současnost a možné scénáře vývoje

Historické pozadí konfliktu

Konflikt o Kašmír se začal formovat už v roce 1947 při dělení Britské Indie na Indii a Pákistán. Tehdejší knížectví Džammú a Kašmír bylo muslimské většinou, ale vládnul mu hinduistický mahárádža Hari Singh. Ten se rozhodl připojit k Indii, když došlo k invazi kmenových jednotek podporovaných Pákistánem. Tato událost vyvolala první indicko-pákistánskou válku.

V důsledku této války a následného příměří zprostředkovaného OSN došlo k rozdělení území. Indie si ponechala přibližně 48 % regionu (včetně Džammú, údolí Kašmíru a Ladakhu), Pákistán obsadil 37 % (oblast Ázád Kašmír a Gilgit-Baltistán) a Čína později ovládla zbytek (Aksai Čin a údolí Šaksgam, které jí postoupil Pákistán, ačkoliv Indie považuje oblast za součást svého území).

Následovaly další války: v roce 1965 druhá indicko-pákistánská válka, v roce 1971 třetí válka s důsledkem vzniku Bangladéše, a v roce 1999 konflikt v Kargilu, při němž Pákistán obsadil pozice na indické straně kontrolní linie. Všechny tyto konflikty byly doprovázeny vzájemným obviňováním z podpory terorismu, porušování lidských práv a vojenských provokací.

Napětí znovu eskalovalo v roce 2019, kdy Indie zrušila autonomní status Džammú a Kašmíru (článek 370 indické ústavy) a zavedla přímou správu z Dillí. Tím výrazně posílila svůj vliv v oblasti, což vyvolalo ostré protesty jak ze strany Pákistánu, tak i lokálního obyvatelstva.

Aktuální situace v květnu 2025

V posledních týdnech (duben–květen 2025) se konflikt opět přiblížil bodu varu. V turisticky navštěvovaném údolí Kašmíru došlo k sérii brutálních útoků, při kterých zahynulo 26 zahraničních návštěvníků – převážně z Evropy a Japonska. Indická vláda okamžitě obvinila militantní skupiny operující z pákistánského území, především Džajš-e-Mohammad, které mají podle Dillí dlouhodobé napojení na pákistánské tajné služby (ISI).

Indická armáda reagovala odvetnými leteckými útoky na pozice militantů na území Pákistánu, což vedlo k několika dnům prudkých bojů na kontrolní linii (LoC). Pákistán provedl protiútoky dělostřelectvem a mobilizoval část své armády směrem k hranicím. Do situace se vložily Spojené státy, které po intenzivní diplomacii pomohly vyjednat příměří, jež vstoupilo v platnost 10. května 2025.

Zatímco oficiálně boje utichly, situace zůstává vysoce napjatá. Na obou stranách hranice probíhá rozsáhlá vojenská mobilizace a zpravodajské služby obou zemí varují před možností dalších útoků.

Pravděpodobnost jaderného konfliktu

Indie i Pákistán jsou jaderné mocnosti. Obě země disponují desítkami hlavic a prostředky k jejich doručení. Historicky se sice vždy vyhnuly použití jaderných zbraní, ale momentální eskalace ukazuje, že region se nebezpečně přibližuje „rudé linii“.

Na základě současného stavu analytici odhadují pravděpodobnost omezeného jaderného konfliktu na přibližně 3–5 %, což je i tak mimořádně vysoké číslo v kontextu globální bezpečnosti. Pokud by došlo k jadernému útoku, jednalo by se pravděpodobně o tzv. „taktické jaderné zbraně“, určené k likvidaci vojenských cílů na omezeném území. I tento „omezený“ scénář by však mohl vyvolat nekontrolovatelnou eskalaci.

Možné scénáře vývoje

Scénář A: Udržení příměří a diplomatická cesta

V tomto optimistickém scénáři by příměří vydrželo a pod tlakem mezinárodního společenství by obě strany usedly k jednacímu stolu. Role zprostředkovatelů by mohly sehrát USA, Rusko nebo Čína. Dlouhodobě by to mohlo vést k dohodě o autonomii regionu pod mezinárodním dohledem. Pravděpodobnost: 35 %

Scénář B: Obnovení bojů a možná válka

Napětí by se opět přelilo do ozbrojeného konfliktu. Hranice by se změnila ve válečné pásmo a došlo by k rozsáhlým ztrátám na životech. Vzhledem k historii a aktuálním náladám ve vládách obou zemí tento scénář nelze vyloučit. Pravděpodobnost: 45 %

Scénář C: Mezinárodní intervence nebo zmrazení konfliktu

Tento scénář předpokládá zásah OSN, NATO nebo Šanghajské organizace pro spolupráci s cílem vytvořit nárazníkové pásmo nebo dokonce rozmístit mírové jednotky. Konflikt by byl „zmražen“, ale bez skutečného vyřešení. Pravděpodobnost: 20 %

Role Číny

Čína má v konfliktu specifické postavení – kontroluje území Aksai Čin, které Indie považuje za své. Navíc udržuje strategické partnerství s Pákistánem, zatímco vztahy s Indií jsou napjaté i kvůli střetům v oblasti Ladakhu. Čína by se do většího konfliktu mohla zapojit buď nepřímo (logistikou a zbraněmi), nebo v krajním případě přímo, čímž by hrozil mnohem širší regionální konflikt.

Kašmír zůstává jednou z nejvýbušnějších oblastí světa. Historický balast, náboženské napětí, geopolitické ambice i jaderné zbrojení tvoří směs, která při sebemenším selhání diplomacie může explodovat. Přestože příměří z května 2025 přineslo krátkodobý klid, budoucnost je nejistá.

Indie, Pákistán a Čína stojí na křižovatce, kde jedině trpělivý dialog a kompromis mohou zabránit tragédii. Svět napjatě sleduje, jakou cestu si zvolí.

1

Error happened.