Co jsou modulární reaktory a proč je potřebujeme
25 listopadu, 2025
Malé modulární reaktory (SMR/MMR) jsou menší jaderné reaktory vyráběné modulárně v továrnách a pak dopravované na místo, kde se z nich „skládá“ elektrárna nebo zdroj tepla. Jsou navrženy tak, aby byly bezpečnější, levnější na jednotku výkonu a lépe použitelné v decentralizované energetice než klasické velké bloky.
Co jsou modulární reaktory
- „Malý/modulární“ znamená výkon typicky jednotky až stovky megawattů a konstrukci rozdělenou do prefabrikovaných modulů.
- Většinou jde o pokročilé verze už známých typů (lehkovodní, vysokoteplotní, sodíkem chlazené, roztavené soli), jen zmenšené a optimalizované pro sériovou výrobu.
- Existují dvě hlavní kategorie:
- SMR (Small Modular Reactor) – cca 10–300 MWe, určené hlavně pro elektřinu.
- MMR (Micro Modular Reactor) – do ~10 MW, pro menší lokality, průmysl nebo ostrovní provoz.
K čemu slouží
- Výroba elektřiny s minimálními emisemi CO₂ jako základ nebo stabilní doplněk k OZE (větrné/solární).
- Dodávka tepla:
- pro centrální zásobování teplem (města),
- pro průmyslové technologie (chemický průmysl, rafinerie, hutě),
- pro nízkoemisní výrobu vodíku (elektrolýza, vysokoteplotní procesy).
- Napájení energeticky náročných objektů – datová centra, velké továrny, doly, odlehlé regiony, vojenské základny.
- Náhrada starých uhelných zdrojů v existujících lokalitách (využití sítí, infrastruktury, personálu).
Jak fungují (princip)
- Fyzikální princip je stejný jako u klasické jaderné elektrárny:
- v aktivní zóně probíhá štěpná reakce v palivu (uran/plutonium/někdy thoriové koncepty),
- uvolněné teplo ohřívá chladivo (voda, plyn, tekutý kov nebo roztavené soli),
- přes parogenerátor nebo přímo (u některých konceptů) se vyrábí pára pro turbínu, která vyrábí elektřinu.
- Hlavní technologické směry:
- lehkovodní SMR – technicky nejblíž dnešním PWR/VVER, nejrychleji nasaditelné,
- vysokoteplotní plynové reaktory – vhodné pro průmyslové teplo a vodík,
- sodíkem/olovem chlazené rychlé reaktory – potenciál lepšího využití paliva a uzavřeného palivového cyklu,
- reaktory s roztavenými solemi – často velmi inovativní koncepty, někdy s tekutým palivem.
- Bezpečnost:
- velký důraz na pasivní bezpečnost (gravitační systémy, přirozená cirkulace, konvekce),
- kompaktní tlaková nádoba, často zapuštění do země a integrované systémy,
- automatické odstavení při ztrátě napájení nebo lidské chyby.
Co to „umí“ a jaké má výhody
- Škálovatelnost:
- jeden modul může napájet menší město nebo větší průmyslový areál,
- více modulů vedle sebe vytvoří výkon srovnatelný s velkým blokem, ale staví se postupně podle potřeby.
- Ekonomika a logistika:
- výroba v továrně ⇒ kratší výstavba na místě, méně rizikových stavebních prací,
- stejný design se opakuje mnohokrát ⇒ učení křivkou, standardizace, jednodušší licencování a údržba.
- Provozní flexibilita:
- rychlejší a hlubší regulace výkonu než u klasických velkých bloků,
- vhodné pro kombinaci s proměnlivými OZE – dorovnávání výkonu, výroba vodíku, když je přebytek.
- Energetická bezpečnost:
- možnost instalovat u starých uhelných elektráren, v těžko přístupných regionech nebo v průmyslových zónách,
- snížení závislosti na dovozu fosilních paliv, stabilní domácí baseload.
Proč je potřebujeme (a co jsou problémy)
Proč ano:
- dekarbonizace – schopnost dodat velké množství stabilní, nízkoemisní energie i při nedostatku větru/slunce,
- stabilita sítě – pevný základ pod vysoký podíl OZE, menší potřeba plynových špičkových elektráren,
- průmyslová konkurenceschopnost – levná a stabilní elektřina/teplo pro těžký průmysl a datová centra,
- bezpečnost dodávek – soběstačnost, méně závislosti na geopoliticky rizikových komoditách.
Ale:
- většina projektů je zatím ve fázi vývoje, licencování nebo prvních demonstračních bloků, ne masové sériové výroby,
- vysoké počáteční náklady na vývoj a certifikaci, nejistota reálné ceny prvních sérií,
- potřeba robustního dozoru, jasné legislativy a zvládnutého systému paliva a odpadu,
- obavy části veřejnosti – jaderný odpad, havárie, bezpečnostní rizika (fyzická i kybernetická).
