Izrael opouštějí tisíce – Česká republika jako nový domov?

6 prosince, 2025 Od Jan Novák 0

Izrael, země byla dlouhá desetiletí symbolem pro židovskou migraci opačným směrem — tedy přistěhovalectví do Izraele. V poslední době se však obraz mění: kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu, ekonomickým problémům, nárůstu nejistoty a politické polarizaci stále více Izraelců zvažuje odchod. Data z konce roku 2025 ukazují, že tento trend není zanedbatelný — a některé země Evropy, včetně ČR, se ocitají mezi hlavními cíli „útěku“.


Co ukazují čísla

  • Podle nedávného průzkumu provedeného Israel Democracy Institute se 27 % Izraelců (ve výzkumu židé i arabští občané) nyní vážně zabývá myšlenkou emigrace. U arabské části populace je to 30 %, u židovské 26 %. Nejčastějšími důvody jsou obavy o bezpečnost, politická nestabilita, vysoké životní náklady a nejistá budoucnost pro děti. Times of Israel+2Haaretz+2
  • Podle oficiálního Knesset reportu počet lidí, kteří Izrael v posledních dvou letech opustili, výrazně vyrostl — mluví se o „tsunami odchodů“. Knesset+1
  • Statistiky ukazují prudký nárůst emigrace: zatímco v letech 2009–2021 opouštělo Izrael asi 36 000 lidí ročně, od roku 2022 počet vysídlených dramaticky narostl — v roce 2022 odjelo cca 55 000 obyvatel, v roce 2023 přes 82 000, což je oproti předchozím rokům nárůst o desítky procent. Anadolu Ajansı+2The Jewish Independent+2
  • Podle mezinárodní analýzy Institute for Jewish Policy Research (IJPR) se migrace z Izraele výrazně promítá i do Evropy — Izraelští židé osidlují evropské komunity, jež dřív stagnovaly nebo klesaly. The Guardian

Kam směřují — proč Evropa a proč Česko

  • Nejvíce Izraelců, kteří uvažují o odchodu, uvádí jako cílovou destinaci země EU — 43 %. To je výrazně častěji než třeba Severní Ameriku. Times of Israel+1
  • Evropa — včetně těch menších a středoevropských států — nabízí kombinaci relativní stability, mírnějšího tempa života, často nižších životních nákladů a větší vzdálenosti od aktivních válečných konfliktů. Pro mnohé Izraelce to představuje šanci na normální život.
  • A Česká republika? Přestože přímá čísla nejsou veřejně detailně rozkreslena, novinářský report jasně uvádí, že i Česko patří mezi země, kam Izraelci skutečně směřují — a to nejen do přechodných pobytů, ale i za účelem trvalejšího usazení. iDNES+1

Kdo odchází — demografie emigrantů

Z analýz vyplývá, že mezi lidmi, kteří se rozhodují opustit Izrael, výrazně převažují:

  • mladí a střední věk (zejména 20–39 let), Anadolu Ajansı+1
  • vzdělaní jedinci, často s vyšším příjmem, někdy s profesemi v high‑tech, medicíně nebo financích — tedy ti, kteří mají mobilitu a dovednosti dobře přenosné do jiných zemí. Times of Israel+1
  • lidé s dvojím pasem nebo s možností získat občanství jinde — to výrazně usnadňuje rozhodnutí odejít. Times of Israel

Klíčové motivace zahrnují bezpečnostní obavy (neustálé konfliktování, raketové útoky, dlouhodobý stres), politickou nejistotu a ekonomickou situaci — včetně strachu ze ztráty kupní síly a naděje na lepší život pro děti. Haaretz+2The Washington Post+2


Co to může znamenat pro Evropu a Česko

Pokud trend pokračuje, Evropa — včetně střední a východní — může zaznamenat:

  • Demografický přísun: mladí, vzdělaní imigranti mohou pomoct zmírnit stárnutí populace a doplnit pracovní síly.
  • Intelektuální a kulturní obohacení: Izraelci často přinášejí know‑how, inovace, kulturní diverzitu, nové zkušenosti — což může prospět nejen komunitám židovským, ale společnosti obecně.
  • Výzvy — integrace, jazyk, adaptace, sociální služby, ale taky potenciál „odlivu mozků“ pro Izrael.

Pro Českou republiku by příchod kvalifikovaných imigrantů mohl být obzvlášť přínosný, pokud by stát a místní instituce zvládly přivítat a integrovat nové obyvatele — včetně uznávání kvalifikací, pomoci s bydlením a zaměstnáním, respektování kulturních specifik a podpory sociálního začlenění.


Rizika a potenciální problémy

Samozřejmě — není to bez otázek:

  • U některých Izraelců může existovat pocit nejistoty, že jde jen o „dočasné útočiště“; otázka je, kolik z nich zde skutečně zůstane trvale.
  • Integrace nemusí být jednoduchá — jazyk, kulturní odlišnosti, mentality, vzdělání, uznávání diplomů.
  • Pro Izrael znamená odchod vzdělaných a technicky zdatných lidí ztrátu lidského kapitálu a možnou vlnu demografických dopadů.

Závěr

Současná vlna emigrace z Izraele není jen impulzem strachu nebo paniky — je výsledkem dlouhodobých tlaků: války, nejistoty, ekonomické zátěže a ztráty naděje. Pro mnohé se Evropa — včetně České republiky — stává nejen cílem dočasného útočiště, ale i místem šance na nový život.

Pokud se společnost a instituce postaví otevřeně a připraveně, může to být šance — na osvěžení demografie, přísun dovedností, kulturní diverzitu a nové příležitosti. Ale je důležité přemýšlet dopředu — jak integrovat, jak pomoci, aby to nebyl jen exodus, ale nová kapitola.