Systém je moc tvrdý, lidé raději jezdí bez řidičáků
30 listopadu, 2025
V České republice přichází každoročně o řidičský průkaz tisíce lidí, ať už kvůli vybodování, závažným dopravním přestupkům, alkoholu, drogám nebo přímo uloženému zákazu řízení. A cesta k jeho získání zpět vůbec není jednoduchá ani levná. Pro mnoho řidičů jde o proces, který zabere čas, peníze a často i nervy, což je jeden z důvodů, proč část z nich následně raději riskuje a pokračuje v jízdě bez oprávnění.
Pro vrácení řidičského průkazu je nutné splnit několik podmínek: uplynutí zákonem stanovené doby zákazu, absolvování přezkoušení v autoškole, doložení zdravotní způsobilosti a v některých případech i dopravně-psychologického vyšetření. To znamená návrat k testům, případně jízdám, administrativu a poplatky. Náklady přitom nejsou zanedbatelné. Cena přezkoušení u skupiny B se pohybuje v jednotkách tisíc korun, běžně kolem pěti tisíc. K tomu je nutné připočítat zdravotní prohlídku, která stojí několik stovek, a psychotesty, jež mohou vyjít na částku v řádu tisíců korun podle vybraného dopravního psychologa. Celý proces vrácení řidičáku se tak může pohybovat lehce pod nebo nad hranicí sedmi tisíc korun, a to ještě nepočítáme čas a další možné náklady, například kondiční jízdy.
Co se týče statistik, podle údajů Ministerstva dopravy ČR byl v jednom roce každý 170. řidič bez řidičského oprávnění kvůli odebrání. Výrazné množství řidičů má na kontě trestné body – v evidenci je přes 449 tisíc držitelů řidičáků, kteří v posledním sledovaném období nasbírali alespoň jeden bod. Samotné vybodování už postihlo desítky tisíc lidí: v jednom přehledu z konce roku bylo například přes 44 tisíc řidičů, kteří dosáhli 12 bodů a o řidičský průkaz přišli. Tyto statistiky ale samy o sobě neříkají, kolik z těchto lidí nadále skutečně jezdí.
A tady narážíme na problém: Česká republika nemá přesná, moderní a aktuální data o tom, kolik lidí po zabavení řidičáku pokračuje v jízdě bez něj. Policie uvádí pouze počty dopadených, což je samozřejmě jen zlomek skutečného počtu nelegálních řidičů. Existují starší odhady, které hovořily o zvýšení podílu řidičů bez oprávnění zhruba z jednoho procenta na téměř dvě procenta, ale tato data nejsou nová ani dostatečně přesná, aby popisovala současný stav. V praxi navíc existuje celá „šedá zóna“ – lidé, kteří nepožádají o vrácení řidičáku, ale i přesto řídí, ti, kteří řídí vozidla psaná na jiné osoby, nebo ti, kteří se bojují kontrolám vyhýbat.
Z odborných komentářů a zkušeností policie i autoškol ale vyplývá, že hlavním důvodem pokračování v nelegálním řízení je kombinace vysokých nákladů na navrácení oprávnění, časové náročnosti procesu a subjektivního přesvědčení některých řidičů, že pokuta nebo dopadení je málo pravděpodobné. Zjednodušeně řečeno: pro část řidičů je jednodušší riskovat, než absolvovat celý proces znovu.
Realita je taková, že počet lidí, kteří řídí bez řidičského oprávnění, je nepochybně vyšší než počet těch, kteří jsou při tom dopadeni. Přesná čísla ale Česká republika nemá. Jisté však je, že komplikovaný a nákladný systém vrácení řidičáků k tomuto fenoménu významně přispívá.
