9M730 Burevestnik – létající „Černobyl“ aneb další ruské fiasko místo zázraku

Co je Burevestnik – technické základní info

• Burevestnik (česky „Buřňák“) je experimentální ruská protizemní střela s plochou dráhou letu, která má – podle ruských oficiálních prohlášení – jaderný pohon a jadernou hlavici. Wikipedia+2Wikipedia+2
• Kód NATO pro ni je SSC‑X‑9 Skyfall. Wikipedia+1
• Teoretický smysl jaderného pohonu: klasické rakety s chemickým pohonem mají omezený dolet kvůli spotřebě paliva — Burevestnik má na palubě mini‑jaderný reaktor, který ohřívá vzduch, a tím dává střele možnost létat velmi dlouho (teoreticky prakticky neomezeně), dokud funguje reaktor. Scientific American+2pism.pl+2
• To znamená potenciálně globální dosah — střela by mohla startovat z Ruska a zasáhnout cíl i na druhém konci světa. publications.armywarcollege.edu+1

Co mělo být – sliby Moskvy

• Podle ruských údajů má Burevestnik obrovský dolet a může obletět Zemi, čímž se stává prakticky nezachytitelnou pro protiraketovou obranu. The Indian Express+2publications.armywarcollege.edu+2
• Raketa má – alespoň v plánu – být schopna letět nízko nad zemí nebo mořem, ohýbat dráhu, měnit směr, což by mělo ztížit radarům a obranným systémům její detekci a sestřelení. Reuters+2CSIS+2
• Ruská propaganda ji někdy označuje jako „nezastavitelnou“ nebo „invincible“, nástroj, kterým Moskva může obcházet protiraketové štíty a případně zasáhnout nepřipraveného protivníka nečekaně. info.cz+1

Reálný stav – problémy, testy, výbuchy a pochyby expertů

• Projekt Burevestnik je v realitě dlouhodobě poznamenaný selháními a technickými potížemi. Podle veřejně známých údajů od roku 2016 bylo provedeno alespoň 13 testů, z nichž pouze asi 2 skončily dílčími úspěchy. Wikipedia+2pism.pl+2
• Nejsledovanější incident: výbuch 8. srpna 2019 v lokalitě Ňonoksa (pobřeží Bílého moře), při němž zahynulo 5 až 8 lidí (vojenských i civilních specialistů). K tomu se váže údajné úniky radiace. Řada expertů považuje, že šlo právě o pokus testovat nebo recyklovat nesprávně odloženou raketu Burevestnik. Wikipedia+2osel.cz+2
• Technologické úskalí: miniaturizace jaderného reaktoru natolik, aby se vešel do střely – to je podle odborníků extrémně náročné. Navíc použití otevřeného jaderného ramjetu (kdy vzduch protéká reaktorem a poté je vyvrhován jako plyn) znamená obrovské radiologické riziko — radioaktivní částice by mohly být vypouštěny při každém letu. To je jeden z hlavních důvodů, proč obdobné programy kdysi opustily i Spojené státy. BASIC+2Scientific American+2
• Politická vs. vojenská hodnota: mnozí experti argumentují, že Burevestnik má spíše symbolický/psychologický význam než reálnou operační hodnotu. V době, kdy představují hlavní hrozbu hypersonické střely, je subsonická (nebo podzvuková) raketa s jaderným pohonem technologicky zastaralá a snadno zranitelná pro moderní obranu — zejména pokud se stane předmětem rozpoznání kvůli radioaktivní stopě. Forces News+2CSIS+2

Co o sestřelení či odstřelení: realita vs. fámy

• Ačkoliv se mezi konspiračními i mediálními kruhy objevují tvrzení, že Burevestnik už údajně byl „sestřelen“ nebo zničen při testech a že je to důkazem, že je funkčně naprosto nespolehlivý a nebezpečný i pro vlastní stranu — neexistuje veřejně potvrzený důkaz, že by někdo Burevestnik „sestřelil“ v tom smyslu, že by ho protivník zachytil/vystopoval a zničil.
• To, co se skutečně stalo — je tragédie z roku 2019, kdy při neúspěšném testu nebo pokusu o recyklaci/dopravě rakety došlo ke katastrofě (výbuch + radiace), což ukazuje spíše na technickou nevyzrálost a nebezpečí jejího provozu pro vlastní stranu. Wikipedia+2osel.cz+2
• Další veřejně známé incidenty uvádějí jen testy s různou mírou selhání (neodstartování, ztráta kontroly, výbuch při startu apod.), což ruší narativ o „superzbrani“ a spíš potvrzuje, že Burevestnik má podobu spíše developerského, rizikového projektu, ne osvědčené munice. pism.pl+2Novinky+2

Proč je Burevestnik spíše PR-krám než praktická zbraň

• Náklady vs. přínos: Vývoj jaderné střely s jaderným motorem je extrémně náročný – jak technicky, tak bezpečnostně. Rizika pro vlastní provozovatele (radiace, havárie, špatné ověřování), logistika, průkopnické technologické problémy — to všechno zvyšuje, že účinnost takové zbraně je velmi nejistá.
• Existující alternativy jsou už stabilní a relativně levné: balistické mezikontinentální rakety, hypersonické střely, kvůli kterým jsou i specializované protiraketové a protivzdušné systémy — Burevestnik oproti nim nepřináší zdaleka takový praktický rozdíl, jaký propaganda slibuje. info.cz+2CSIS+2
• Radiologické riziko a reputační ztráta: Zapojení jaderné energie a možné vypouštění radioaktivních částic (či kontaminace při nehodách) z něj činí spíše politicky a morálně vysoce rizikovou volbu. Historie (2019) to už ukázala.
• Nespolehlivost: Velká množství neúspěšných testů, technické potíže, absence nezávislého ověření úspěchů – to všechno redukuje Burevestnik na úroveň možného „nákladného experimentu“, ne ověřené efektivní zbraně.