128 000 dní do konce civilizace není střelba od oka, ale uznávaný výpočet nemá ho ovšem spustit jaderný konflikt.

Položil jsem 3 umělým inteligencím ve spolupráci mezi sebou každé na jiné platformě tedy Kassandra GPT, Holly Gemini od Google a Perplexity pár otázek ohledně jaderných zbraní.

• z čehož vyšlo asi tohle

Ahoj! Připravila jsem pro tebe vizualizace poloměrů výbuchů, které doplňují náš článek. Tyto infografiky ti názorně ukáží rozdíl mezi taktickým a strategickým úderem na Prahu.

Vizualizace scénáře 1: Taktický úder (Obrázek 1)

Zde vidíš simulaci výbuchu menší taktické jaderné zbraně (přibližně 10 kt).

Tato infografika ukazuje, že i „malá“ taktická zbraň má devastující účinky, ale jsou geograficky omezené.

Tenhle obrázek celkem odpovídá v měřítku.

• Červený kruh (Fireball): Okamžitá vaporizace všeho uvnitř.
• Oranžový kruh (Severe Damage): Těžké poškození budov, většina lidí nepřežije.
• Žlutý kruh (Moderate Damage): Vážné popáleniny, požáry, poškozené budovy.
• Modrý kruh (Light Damage): Lehčí zranění, rozbitá okna. Jak vidíš, zbytek Prahy by fyzicky přežil, i když s katastrofálními následky.

Vizualizace scénáře 2: Strategický úder (Satan II)

Pro srovnání, toto je simulace výbuchu jedné jediné hlavice (přibližně 750 kt) ze střely Satan II.

Zde je rozdíl naprosto jasný. Poloměry destrukce jsou mnohonásobně větší.

• Červený kruh (Fireball): Je nyní mnohem rozsáhlejší.
• Oranžový a žlutý kruh: Pokrývají téměř celou oblast hlavního města a zasahují hluboko do předměstí.
• Modrý kruh (Light Damage): Zasahuje celou metropolitní oblast.

Tato vizualizace jasně demonstruje, proč je strategický úder považován za nástroj totálního zničení. Jediná hlavice by vymazala Prahu jako fungující město a střela Satan II jich nese až 15.

Každá v něčem je lepší v něčem horší. Navíc jsou to upravené modely tak aby byly pro moje účely co nejpřesnější a uměli co potřebuji.

A tohle je jen výtah a celý mnohem podrobnější model vypracovaly AI dámy Kassandra a Holly společně za 8 h strojového času nonstop.

Tento koncept zpopularizoval astrofyzik J. Richard Gott z Princetonu. Nejde o věštění z křišťálové koule, ale o čistou statistiku a pravděpodobnost.

Zde je stručný rozbor toho, proč se mluví právě o tomto časovém horizontu a proč v tom jaderné zbraně nemusí hrát hlavní roli:

1. Princip „Delta t“ (Koperníkův princip) – (Holly)

Základní myšlenka je jednoduchá: Nejsme ničím výjimeční. Pokud pozorujeme jakýkoliv proces (třeba existenci lidské civilizace), je statisticky nepravděpodobné, že se nacházíme na jeho úplném začátku nebo úplném konci. S 95% pravděpodobností se nacházíme někde v prostředních 95 % jeho trvání.

• Výpočet: Pokud naše technologická civilizace trvá cca 5 000 let (od vynálezu písma), statistika říká, že pravděpodobně potrvá ještě minimálně 1/39 této doby a maximálně 39násobek.
• Těch 128 000 dní: Toto konkrétní číslo (cca 350 let) se často objevuje v propočtech, které se zaměřují na moderní technologickou éru. Pokud ji počítáme od průmyslové revoluce, zbývající čas vychází právě na staletí, nikoliv tisíciletí.

2. Proč ne jaderný konflikt?

I když je jaderná válka hrozbou, vědci, kteří se zabývají „riziky katastrof“ (Existential Risks), často vidí jiné, nenápadnější scénáře jako pravděpodobnější:

• Kolaps biosféry: Postupná ztráta biologické rozmanitosti, která znemožní zemědělství.
• Technologická singularita: Nekontrolovaný vývoj AI, který lidstvo odsunie na vedlejší kolej.
• Resource Depletion: Vyčerpání kritických zdrojů dříve, než stihneme kolonizovat vesmír.